Koníci

Narovnaný je kůň, jehož zadní nohy došlapují na úzké stopě rovně a s kmihem ve směru těžiště a jehož přední i zadní páry nohou jsou rovnoměrně zatížené. Při narovnání v jezdeckém smyslu je jedno, zda kůň jde nebo nejde v podélném ohnutí, zdaje na rovné nebo zakřivené linii, zda jde na jedné nebo dvou (více) stopách. Proto se mluví o „relativním narovnání“.

Opakem narovnání je křivost, ke které dochází následkem špatného rozložení hmotnosti jezdce nebo špatného ohnutí (zalomení) koně. Křivost je příčinou odporu, jednostranně ztuhlého krku, nestejného přilnutí, nečistých chodů a kulhání.

„Přirozená křivost“ se začne projevovat, když jezdec předčasně nutí mladého koně chodit na otěžích. Většinou kůň pravou zadní ukračuje doprava, následkem toho zadní ukračuje doprava, následkem toho vypadává levá lopatka a levá strana krku má tendenci se klenout ven. Proto jde kůň proti pravé holeni a lehá si do levé otěže.

S narovnáním by měl jezdec začít už v časném stadiu výcviku, kdy je kůň schopen klusat v pracovním tempu pravidelně a energicky s pružným hřbetem a natahuje se za udidlem.

Proč?

Díky tomu, že se narovnaný kůň s důvěrou natáhne stejně do obou otěží, může se vyvinout rovnoměrné přilnutí.

Jak „budovat“ narovnání?

Vše začíná už správným stáním koně při nasedání. Každý jezdecký kůň by měl stát na všech čtyřech nohách kolmo na stěnu jízdárny a čekat s prověšenými otěžemi, až jezdec nasedne.

Pokud se kůň při pracovním klusu opírá více do jedné otěže než do druhé, jezdec ji musí povolit tím, že posune ruku dopředu a více pobízí, aby se kůň dostal do přilnutí i na této volné otěže. Hlava koně se tak často vytočí ven, avšak to by neměl jezdec korigovat. Jakmile bude kůň jednou rovnoměrně natažený na obě otěže, postavení hlavy se samo napraví.

Jak narovnat křivého koně?

Ukažme si to na praktickém příkladu koně křivého zprava doleva. Heslem je „zbavit koně opory v jeho boji“, tedy pravé zadní nohy a levé lopatky. Živý pracovní klus na kruhu na levou ruku: Levou otěž, do níž se chce kůň zapřít vypadávající lopatkou, úplně povolit. Pravou otěž držet měkkou, ale stále ve spojení s hubou, klidně ho mít s hlavou přistavenou ven. Levá holeň pobízí těsně za podbřišníkem a posouvá předek koně z kruhu ven, takže se pravá lopatka dostane před pravou, vybočující zadní nohu. Kůň se nyní může natáhnout do obou otěží a tím vznikne požadované rovnoměrné přilnutí. Potom se kruhy změní a kluše se na pravou ruku: jezdec se pokouší koně udržet v získaném narovnání a pravou zadní nohu nutí došlapovat dovnitř tím, že oběma otěžemi „tlačí“ v rytmu pohybu obě lopatky dovnitř, a tak dostane pravou přední lopatku před pravou zadní nohu.